Ve dvojicích jsme měli přijít s návrhem stavby, která by měla sloužit k přečkání noci (případně více) v místech, kde to není jinak možné, nebo za špatného počasí.
Po řádném přeměření člověka a zjištění, kolik místa vlastně člověk na nějaký ten minimální pohyb potřebuje, jsme se Sárou přišly s prvními návrhy.
Nejdůležitějším prvkem pro nás bylo patro, na které vede široký žebřík, který zároveň může dobře sloužit k sušení mokrých věcí. Pod patro jsme umístily lavici a celou stavbu osvětlily dvěma podlouhlými okny.
Žádné komentáře:
Okomentovat